Přímá komunikace mozku a počítače? Zatím ne, ale blíží se
Neuronální počítače patří zatím nadále do říše science fiction. Ale doba, kdy bude možné využívat ideálních vlastností obou světů - vysoce paralelizovaného kontextového světa biologických neuronů a výpočetních schopností počítačů - se blíží. Jednou bude možné vypočítat nejnáročnější úlohy prostě jen v hlavě či najít libovolný údaj jen myšlenkou. Či snad ještě záslužněji, pomoci lidem, kteří trpí částečnou disfunkcí mozku.
Podobná očekávání jsou však právě ta, před kterými vědci z německého institutu Maxe Plancka varují - cesta k tomuto cíli bude ještě dlouhá. Přesto, právě nyní se podařil významný krok k jeho splnění. Expertům-biochemikům se podařilo propojit křemíkový čip s nervovou buňkou savce. Čip je propojen přímo na mozkovou buňku krysy a napětí buňky jsou přenášena na transistor v čipu. Toto je další krok na cestě k budoucím neuronálním počítačům, řekl Peter Frommherz z institutu Maxe Plancka pro biochemii, ale neslibujme si příliš.
Aby bylo možné tuto technologii smysluplně využít, musí být s čipy propojeno velké množství buněk. "Je to sen, že bychom mohli počítač vybudovat nejenom z polovodičů, ale i z nervových buněk," řekl Fromherz. To však bude trvat ještě desetiletí.
Patnáct let trvala cesta od minulého velkého úspěchu, kdy se podařilo propojit nervové buňky pijavice s křemíkovým čipem. Před pěti lety se podařilo na čip "napojit" mozkové buňky šneka. Úspěch s mozkovými buňkami krysy je skokem kupředu - u pijavice a šneka se jedná o buňky, které jsou podstatně větší a proto je jejich napojení výrazně snadnější. Navíc, protože se nervové buňky člověka a krysy svou vnitřní stavbou příliš neliší, mělo by být v zásadě možné propojit lidské nervové buňky s čipy.
Zdroj: Institut Maxe Plancka
