Pokud chcete pouze vidět naši nominaci na nejšílenější video roku mezi technickými servery v ČR (a možná i ve světě), prostě jen klikněte na odkaz a přeskočte náš článek. Pokud vás zajímají neobvyklé okolnosti jeho vzniku, čtěte dále, snažili jsme, abyste se nenudili. Berte toto s nadsázkou, včetně méně formálního tónu článku. :-)
Jsou věci mezi nebem a zemí...
Materiál zde uvedený nemá s normálním testováním notebooků nic společného. Okolnosti provázející jej od okamžiků vzniku až po toto uvedení balancují na hranici okultismu a trochy černé magie, chvilkového pominutí dvou jinak příčetných redaktorů, totální likvidace notebooku a fyzického odepsání padesáti tisíc.
Není všechno zlato, co se třpytí
Fajn, magnéziové a titanové notebooky tu jsou s námi už pěkně dlouho dobu, nicméně je to nuda, každý to jen zmíní a nic víc... O malinko více zaujal videošot Gericomu, který jeho firemní autoři (Gericom.com) vydávají za ultimativní crash video - pravda, jisté kvality se mu nedají upřít, ale jistá nedotaženost úmyslu a přiznejme si, jistá neprofesionálnost se též projevila.
Příležitost dělá zloděje
Když se Gericom notebook údajně armádních kvalit objevil u nás, současně s ním jsme měli na telefonu pana Pelikána, vedoucího zastoupení Gericomu v Čechách. "Ale jo, můžete to zkusit, pusťte to na zem. [...] Jo, ta krytka vzadu byla nalomená už od nás, já jsem ho pustil z půl metru na beton. Vy tam asi máte koberec, ne? Tak to zkuste, neřízněte s ním, ale prostě ho puste na zem."
Nám není třeba říkat dvakrát
Po prvotním testování, které se odehrálo mimo veřejnost u mne doma, notebook postupně absolvoval pětici pádů z různých výšek na postel a do hlubšího koberce. Druhý den jsem se stavil u kolegy a jaksi neopatrně se zmínil o jistých "možnostech". Ten nebyl k zastavení, zůstal ve mně pocit, že by se uživil u drtičky odpadu. "Tak jdeme na to? Pojď, mám kameru, jedem!"
Tolikrát se chodí pro vodu, až se ucho utrhne
Pan Pelikán asi netušil, jak široce jeho povolení vezmeme. Pomlčme přátelsky mezi námi, že tloušťka koberce v práci je jaksi iluzorní rozměr rovnající se prakticky nule, tak jako v tolika jiných nepříliš luxusních kancelářích...
Nejdříve "docking station" test. Asi si nechcete kupovat drahý stolní dok, ale nerudovské dilema "Kam ten notebook strčit?" zůstává palčivé. No nejlépe rovnou pod monitor! Pak i když jede, tak nepřekáží. Našli jsme žel jen 17palcový monitor, tak jsme jej alespoň použili jako páku - půlka notebooku s monitorem "na zádech" ve vzduchu, půlka držená naši rukou na stole. Neprohnul se, nezlomil se. )-:
Nevadí, alespoň můžeme přikročit od prostého ležení pod monitorem k aktivnějšímu padání ze stolu. Notebook jsme vzali a z poloviční výšky stolu pustili - a on se rozjel. Z plné výšky stolu. V tu chvíli se mi jako hlavnímu pachateli roztřásly ruce, přeci jen, někteří výrobci jsou ochotni na nás podávat žaloby za škrábnutí notebooku...
"Bongggg" Náraz mi rezonoval v kostech a černota na displeji v duši. Nicméně logo Gericomu naskočilo. Notebook přežil dva pády a pořád nic.
Létá vše, i co péří nemá...
Takže bylo přistoupeno k drsnější likvidační metodě. Od ležení a padání jsme přešli k paraglidingu bez padáku - "gliding" nad stolem, po stole a pod stůl. Nebudu více kritizovat schopnosti mého kolegy, jen se zmíním, že první hod z výšky po ploše stolu a následně volný balistický pád na zem nestačil zachytit na videokameru. "Hoď to ještě jednou..." "Ty ***, ty to nemáš?!" (pochopitelně jsem to měl, ale pohled z jednoho úhlu je nuda a kdyby Bohouš věděl, že to máme natočené, nikdy bych jej nepřinutil hodit notebook podruhé :o))
Opět známý efekt. Klepání rukou po pohledu na notebook odskakující rohem od podlahy dosáhlo podstatně vyšší intenzity. Začal jsem pomýšlet na písemnou záruku vyloučení z hmotné odpovědnosti.
Notebook se rozletěl a volným pádem "se snesl" k zemi s takovou grácií netlumené rychlosti, že odskočil, cosi křachlo, odrazil se do vzduchu a na podruhé dopadl. Kousky plastu jsem sbíral se smíšenými pocity v žaludku.
Vzpomínáte na reklamu s notebookem a parním válcem?
Protože invalida byl pořád ve funkčním stavu, rozhodli jsme se (i přes žalostný stav mých polobotek :-)) k finálnímu testu. Náklaďák v šestém patře nebyl realistický, tak jsme se po něm prošli alespoň my. Gericom vydržel i mou vyšší baleťáckou na jedné noze při lehkém houpání.
A video fuč
Hrubý materiál byl na světě, z videokamery byl stažen během pěti minut a přehraný na dvou noteboocích a jednom záložním harddisku u kamaráda, systémového administrátora. (A notebookový Pulitzer skoro v kapse. Nebo aspoň Iron Man, pardon Notebook...)
A pak se začaly dít věci - kolega jel na pracovní cestu. Tam přemazal pásku a smáznul svou kopii, protože potřeboval editovat video z konference. Gericom byl na vrácení a promazal se u něj disk, pouze Windows zůstaly - standardní postup před vratkou. A kamarád mi nadšeně oznámil (obrat "přítel na telefonu" získal úplně nový smysl), že mám u něj data, jen to zbytečný video smazal a kolik má najednou místa na disku...
Prostě, tři různé kopie - a všechny byly v... Proto, zde, na tomto místě se vám z plného srdce omlouváme, všichni tři zúčastnění, za zpoždění tohoto videa. Nebylo individua, které by mělo více či méně viny - každý z nás se postaral o své.
Hloupý sedlák největší brambory
Štěstěna však přála neschopným, aby se video zázrakem objevilo v kopii na disku, v "Shared documents" onoho kolegova notebooku, který tehdy video nepřenesl, ale omylem "jen" zkopíroval do svého pracovního adresáře.
Vyřádili jsme se na něm - a snad se vám bude líbit. Sestříhání je výsledkem práce onoho ztrácejícího kolegy Zdeňka Polácha, kameramana a neotřesitelného kibice. Provedení testu, metodika a rozšlápnuté polobotky intelektuálním a fyzickým majetkem mojí maličkosti.
Natřikrát zakázané, natřikrát ztracené, najednou vydané. Přejeme vám pěkné Vánoce, doufáme, že nám zachováte přízeň i v příštím roce. A ačkoliv příliv takovýchto reportáží nemůžeme zaručit, snad vyjádřím společnou touhu: "jen houšť". B-)
